Dům poskládáte jako stavebnici, říká šéf GARTAL Stavební

Připomíná to výrobu v automobilce. Od dodavatelů přichází komponenty jako obklady, instalace, podlahy a řemeslníci je zabudovávají do ocelových či dřevěných modulů přesunovaných na páse. Z těchto modulů se pak na stavbě poskládá celý bytový dům. „Prefabrikace je směr budoucnosti,“ říká ředitel společnosti GARTAL Stavební Jan Vrba s tím, že výstavba je pak levnější a efektivnější. V současnosti však podle něj stavebnictvím nejvíce hýbe růst cen materiálů a zpožďování jejich dodávek. Bohužel to nevypadá, že loňská „divočina“ skončila s přelomem roku.

Chtěli jsme si povídat o trendech ve stavebnictví, který řadíte na první místo?

V poslední době je to jednoznačně zdražování vstupů a prodlužování jejich dodávek. Ještě na začátku loňského roku situace nenaznačovala, že by ceny měly jít extrémně nahoru. Začalo se to projevovat přibližně od dubna. Důvodem byly mimo jiné makroekonomické dopady pandemie. Zjednodušeně výroba nestíhala uspokojovat zvýšenou poptávku. To mělo dopad na vývoj cen a termíny dodání. Od té doby se to s námi táhlo celý loňský rok a týkalo se to velké části používaných surovin a materiálů. Naši dodavatelé, velké nadnárodní společnosti, říkají, že standardně zdražují jednou za rok Loni zdražovali dvakrát či třikrát a bylo to něco, co za 20 let nepamatují.

Které vstupy zdražily nejvíce a jaká je průměrná úroveň zvýšení cen?

Největší nárůsty jsme vnímali u kovů – oceli či hliníku nebo u zateplovacích systémů. Třeba polystyreny šly nahoru klidně o 80 až 100 procent. Často se zapomíná na lidskou práci. Její ceny rostly také dvouciferně. Celková výroba zdražila o deset až 15 procent. Některé ceny se postupně ustálily, ale výhledy pro letošek jsou opět nejisté, protože přišel extrémní růst ceny energií. Výroba stavebních materiálů je zpravidla energetický náročná. Takže třeba dodavatelé cihel oznámili už od prosince zvýšení cen o více než 20 procent.

Často byl problém, že i když byl stavitel ochoten zaplatit více, stejně musel čekat. Jak se protáhly termíny dodání?

Co bývalo k dostání za tři čtyři pět týdnů, má dnes dodací lhůty klidně deset nebo dvanáct týdnů. 

Způsobuje to nějaké zpoždění vašich staveb?

My jsme vázáni smlouvami, musíme dodržet naše termíny, takže všichni museli jet na 150 procent času, aby byli schopni zajistit dodávky. Také bylo třeba hodně upravovat harmonogramy, znova a znova je přeskládat, abychom zpoždění pokud možno eliminovali.

Čekáte letos podobné dobrodružství?

Očekáváme znova nárůsty cen, už jen kvůli zmiňovaným energiím. Ale věříme, že situace nebude tak extrémní jako loni, kdy to zejména v létě vypadalo tak, že některé vstupy zdražovaly na týdenní bázi. Nabídka z pondělí byla v pátek neaktuální. Pro nás je podstatné, že musíme daleko důsledněji plánovat.

Stavebnictví se stále vyvíjí a inovuje, stejně jako další obory lidské činnosti, i když to asi běžní uživatelé staveb tolik nevnímají. Kam se vývoj především ubírá – je to rychlost provedení, menší náročnost na lidskou práci nebo třeba ekologická šetrnost?

Důležité jsou všechny směry, které jste vyjmenoval. Pro nás je klíčová efektivita výstavby a procesů na stavbě. Ona neustále roste, ať už jde o nové technologie, nové materiály, postupy a myslím, že při konvenčním způsobu výstavby se brzy dostaneme na limit současných technologických možností.

Můžete přiblížit, jak technologie efektivitu posunuli?

Dnes je zásadní větší zapojení subdodavatelů. Stavění už není o tom, že jedna firma sama udělá téměř vše, ale je to o řetězci dodavatelů, kteří se na konkrétní činnosti specializují a v tom jsou odborníci. Tenhle způsob výrazně zvedl efektivitu stavby. Dalším faktorem je použití informačních technologií při přípravě a organizaci projektu a pak nasazení mechanizace přímo ve výstavbě. Dnes se ke všemu používají stroje nebo ruční nářadí. Šetří to lidskou práci, mechanizace je levnější a rychlejší.

Dá se říct, o kolik tím náročnost na lidskou práci klesla?

To neumím přesně specifikovat, ale myslím si, že při současném způsobu výstavby již o mnoho efektivnější být nemůžeme. Na každé stavbě je vždy spousta detailů, které se bez lidské práce, preciznosti a použití zdravého rozumu neobejdou.

Jaké vnímáte za svoji kariéru největší technologické změny?

Začal bych u toho, že hlavními tahouny vývoje jsou výrobci, dodavatelé, kteří se snaží každý rok přicházet s novými materiály, technologiemi, aby byli konkurenceschopní. Pak je to legislativa, která se neustále zpřísňuje, aby budovy byly efektivnější, ekologičtější, uživatelsky přívětivější. Základem staveb, třeba bytových domů, jsou dnes obvykle železobetonové konstrukce, a přestože jsou na trhu už celá desetiletí, stále se zdokonalují, aby se výroba zrychlovala a zkvalitňovala. Stejně tak se vylepšují zdící systémy, které nyní mají velmi dobré tepelně technické nebo akustické vlastnosti. Mohou například obsahovat i zateplení, kdy jsou vyplněny minerální vatou, takže už není třeba dávat dodatečné zateplení na vnějšek budovy.

Zateplení je jistě fenomén sám o sobě…

Určitě, obálky budov jsou dalším přelomem. Jdou inovačně rychle dopředu a materiály se každý rok zlepšují. Jsou efektivnější, odolnější, mají větší životnost, je jich více druhů pro různá použití. Před 15 lety bylo několik málo druhů vaty a polystyrenu, dnes už jich je cela škála. Podobné je to s okny a dveřmi. Naprostým standardem je trojsklo, zlepšuje se akustika, tepelně technické vlastnosti. Daleko větší důraz se klade na ekologii při výrobě a zabudování a na následný uživatelský komfort.

Kdybyste měl vybrat za sebe nejvýznamnější technologický předěl?

Já osobně vnímám jako jeden z fenoménů nového tisíciletí sádrokartony. V Česku se začaly výrazněji používat koncem devadesátých let a dnes už se bez nich neobejdeme. Umožňují rychlou a bezpečnou výstavbu, nabízí širokou škálu využití, lze s nimi řešit velké množství technicky složitějších detailů. Navíc jsou poměrně snadně recyklovatelné.

Do jaké míry je dnes třeba byt sádrokartonový?

Primárně ho používáme na vnitřní bytové konstrukce. Jde především o podhledy, akustické a protipožární konstrukce či různé formy předstěn.

Co je podle vás stavební postup, který se třeba teprve rozvíjí, ale má velkou perspektivu?

Věřím v prefabrikaci. V klasické stavební výrobě se s ní již potkáváme. Masovější využití prefabrikace a způsob výstavby jako skládačky lego nás teprve čekají.

Co se například prefabrikuje a dováží jako hotový díl?

Třeba železobetonové konstrukce, a to nejen schodiště, dají se prefabrikovat nosníky, sloupy i celý konstrukční systém. Jde o to, že se všechny železobetonové díly vyrobí ve fabrice, přivezou se na stavbu, kde je již připraven základ pro zabudování. Běžně se takto staví například logistická centra.

Jaké jsou hlavní výhody?

Lidské zdroje neustále zdražují, na trhu je jich nedostatek a nevypadá to, že by se situace v příštích letech měla výrazně lepšit. Myslím, že prefabrikace může být řešením. Funguje to tak třeba ve Švédsku, kde rostou haly, v nichž se vyrábí prefabrikované části bytů včetně všech rozvodů, obkladů i podlah. Ty se potom vozí na stavbu a bytový dům je postaven třeba z 50 takových modulů. Výstavba je výrazně levnější a efektivnější.

O kolik se zkrátí doba výstavby?

Na stavbě se připraví základy včetně inženýrských sítí, to trvá zpravidla podobně dlouho v řádu několika měsíců. Samotná montáž modulů je výrazně rychlejší. Když dnes výstavba bytového domu trvá přibližně dva roky, v budoucnu se díky prefabrikaci může zkrátit o nějakých 30-50 procent.

Hodně se dnes skloňuje také digitalizace. Jak se promítá ve stavebnictví?

Velká móda je projektování a práce v systémech BIM, kdy se stavba projektuje jako 3D model, do něhož se zanese co nejvíce informací o stavbě. V takovém systému následně proběhne celý cyklus výstavby a případná budoucí správa a fungování budovy. Velkou výhodou je, že všechny informace o projektu jsou uchovány v rámci jednoho uceleného systému. Na papíře to zní velmi slibně, nicméně v praxi se s tím pořád učíme pracovat. Někteří to vnímají jako revoluci ve stavebnictví a stejně tak je k tomu množství skeptických názorů.

Nám v současnosti usnadňují život především elektronické fakturace a elektronické schvalovací systémy, které omezují chybovost. Velkým posunem jsou kalkulační programy pro počítání ceny staveb – ať už materiálů nebo dodávek. Pomáhají nám lépe plánovat. A stavbyvedoucí už dnes tolik nechodí po stavbách s papírovými výkresy, používají tablety, do nichž si nahrají veškerou dokumentaci. Elektronicky se pak dají zadávat a vyhledávat třeba klientské změny či případné závady.