Roste podíl malých dispozic a průměrná plocha bytů přes kolísání míří dolů
Byty rychle zdražují. Od počátku roku 2016 do poloviny roku 2021 se průměrná nabídková cena novostavby v Praze zvedla podle Deloitte develop indexu o 85 procent na téměř 140 tisíc korun za metr čtvereční. Logickou reakcí je zmenšování plochy bytů.
Vždycky jsem chtěl stavět divadlo, říká architekt stadionu Slavie Martin Kotík
Když padne jméno Martin Kotík, první asociací bývá nový stadion Slavie v pražských Vršovicích. Ateliér tohoto architekta má ale na kontě celou řadu počinů, které už od devadesátých let dávají Praze novou, moderní tvář.
Bydlení v přírodě, a navíc za hubičku? Tuchoměřické zahrady jsou ideálem pro rodiny
Na západě Prahy, v obci Tuchoměřice, roste v údolí Únětického potoka nový developerský projekt. O byty projevují zájem převážně rodiny s dětmi. Kromě výhodné ceny přitom oceňují i samotnou lokalitu, kde naleznou přírodu i místo pro bezpečný domov.
V Hloubětíne vznikl mimořádný viladům
Bytový projekt Viladům Hloubětín naleznete na Praze 9, nedaleko stanice metra Hloubětín. Kompletně rekonstruovaná budova nabízí útulné byty o velikosti 1+kk s promyšlenými dispozicemi, dostatkem světla a třeba také balkonem nebo soukromou předzahrádkou.
Zeleň je příjemná na pohled, zadržuje vodu a zajišťuje příjemnější klima. Developeři s ní proto pracují stále kreativnějším způsobem nejen v případě, kdy staví rezidenční areály či celé čtvrti, ale i při výstavbě jednotlivých domů. Zeleň se, mnohdy na žádost stavebních úřadů, stává i běžnou součástí samotných budov. Má to širší souvislosti. Například Praha, místo nejintenzivnější nové výstavby v Česku, je převážně zelená, protože ji z 56 procent pokrývají lesy, parky nebo travnaté plochy. A tak by to mělo i zůstat.
„V Rezidenci Hloubětín jsme osázeli střechu a části horních teras extenzivní zelení. V okolí budovy jsme vysadili vzrostlé stromy. Městské části jsme poskytli dar na rekonstrukci přilehlého parku,“ vyjmenovává spoluzakladatel a generální ředitel developerské skupiny GARTAL Ing. Rostislav Petchenko.
Firma tak podle něj vzdává hold lokalitě, kde staví svůj projekt. „Pokud se podílíme na zkrášlení okolí, nebývají to velké náklady. Jde většinou o vyšší desítky nebo nižší stovky tisíc korun,“ říká Petchenko. GARTAL přitom nechce na podobných aktivitách stavět marketing svých projektů a neinzeruje je ani dopředu. Ani zákazníci se podle firmy po podobných věcech nijak intenzivně nepídí. „Investice do zeleně ale přinášejí benefit i obyvatelům v okolí. Beru to tak, že každý máme svou společenskou zodpovědnost,“ říká Petchenko.
Zároveň přiznává, že občas developera k výsadbě rostlin zaváže stavební úřad. Vychází se přitom z koeficientů zeleně daných územním plánem. Když developer vykácí stromy, aby měl místo pro stavbu, musí vysázet jiné. A pokud k tomu není prostor, přichází na řadu extenzivní zeleň na samotném projektu, na střeše, terasách či popínavé rostliny na fasádách.
Střechy se přitom dělají s extenzivní nebo intenzivní zelení. V první variantě je vrstva podloží pro vegetaci poměrně nízká, zpravidla od pěti do 15 centimetrů a používají se nízké odolné rostliny, které s takovým „podhoubím“ vystačí. Výsledkem je nižší zatížení střešní konstrukce. „Není to stavebně komplikované, jen to představuje nějaké výdaje navíc. Lidé si pohled na takovou zelenou střechu užijí jen z nějakého pražského návrší nebo na Google mapách, ale jsou tu i další příznivé efekty, jako lepší klima v horních patrech a zadržování vody, která by jinak odtekla do kanalizace,“ říká Petchenko.
Druhou variantou je intenzivní střešní zeleň, kdy je vrstva substrátu silnější, až do jednoho metru, a je tak možno osadit širší paletu rostlin včetně keřů. Střecha pak může sloužit jako odpočinková zóna. Zatížení konstrukce je ale výrazně větší.
Lidé si dnes chtějí zeleň také aktivně užít, populární jsou tak komunitní zahrady a kompostéry, nebo společná sezení jako třeba grilovací zóny. „V projektu View Spořilov je vedle revitalizace okolí a výsadby stromů plánovaná i revitalizace přilehlého jezírka,“ dodává Petchenko.
Voda je vedle rostlin dalším fenoménem „zelenějšího“ developmentu. Nezadržuje se jen prostřednictvím zeleně, ale i systémy svodu ze střech do podzemních nádrží, aby pak mohla sloužit k zalévání v okolí projektu.
Избранное