Proč byt jako investice těžko hledá soupeře?
Zamýšlím se nad tím delší dobu, vlastně pořád, protože to souvisí i s naším byznysem: proč byty zažívají takový investiční boom? Důvody jsou vcelku jednoduché.
V uplynulých letech nebylo moc jiných příležitostí uchopitelných pro člověka, který chce prostě jen uložit a zhodnotit peníze. Můžete investovat do akcií, ale ty někdy dost dramaticky kolísají. Stačí aby Elon Musk něco tweetoval. Pak přicházejí v úvahu dluhopisy. Ty firemní bývají rizikové, jak ukazují různé příběhy popisované v médiích. Ty vládní poslední dobou kvůli politice levných peněz moc nevynášely. Přístavem jistoty se s oblibou nazývá zlato, ale jeho cena občas také dovede opisovat horskou dráhu. Navíc kdo neviděl alespoň jednou za život reportáž o tom, jak se někdo napálil koupí falešných zlatých cihel? Trhy dalších komodit jsou mimo záběr běžného smrtelníka. Na umění je třeba být skutečný odborník a kdo rozumí kryptoměnám, ať se přihlásí.
Nelze opomenout klasiku – různé spořící účty. Ale zkuste najít nějaký, který by svým úročením v poslední dekádě porážel inflaci. Krásně je to vidět nyní, úroky už přestávají být úplně směšné, ale růst cenové hladiny jim utíká o řadu procentních bodů.
V podstatě zbývají nemovitosti. Je to hmatatelná záležitost, která se dá pronajmout, prodat, takže zároveň představuje likvidní aktivum. Samozřejmě jsou různé nemovitosti – průmyslové, komerční, kancelářské nebo také pozemky. Ale byty jsou pro investory „laiky“ nejvlídnější. Třeba v oblasti komerčních či průmyslových nemovitostí potřebujete mnohem více peněz i znalostí, abyste nešlápli vedle.
A pak je tu faktor nad jiné pádný – výnos. Ceny bytů také zažívají výkyvy, ale převážně neustále rostou. Pokud vezmete jinou zemi, kde trh fungoval před rokem 1990, Spojené státy třeba, tak tam hodnota nemovitostí v dlouhých časových řadách do minulosti stoupala v průměru kolem osmi devíti procent ročně. V Česku je to od revoluce podobné, jen je ta historie kratší.
Pokud byt pronajmete, připočtěte si ještě nájem, který každý rok vynese zhruba tři procenta pořizovaní ceny. To už jsme celkově na výnosu 11 - 12 procent. Na hypotéku si šlo v uplynulém období půjčovat řádově za dvě až pět procent ročního úroku, navíc hypoteční úvěr se bere jen na část pořizovací ceny. Neznám jiné laicky uchopitelné aktivum, které by mělo obdobnou výnosovou bilanci.
Ing. Rostislav Petchenko, generální ředitel a spoluzakladatel developerské skupiny GARTAL