FAQ

Obchodní tým je Vám k dispozici každý pracovní den od 9:00 do 18:00. Prohlídku kterékoli nabízené nemovitosti je možné si dohodnout telefonicky nebo nás můžete navštívit osobně v našem klientském centru v 6.patře KEYSTONE Office Building, Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8 - Karlín.

Ano, v rámci jedné prohlídky (schůzky) je možno navštívit několik nemovitostí, umožňuje-li to logistické umístění nemovitostí, o něž má klient zájem a bezpečnostní předpisy na stavbě.

U družstevního vlastnictví je kupující vlastníkem družstevního podílu v bytovém družstvu, jenž zaručuje právo užívat určitý byt. Kupující se stává členem bytového družstva, které je faktickým vlastníkem kupované nemovitosti.

Jedná-li se o koupi nemovitosti do osobního vlastnictví, stává se kupující přímým vlastníkem dané nemovitosti.

Družstevní vlastnictví skýtá několik výhod oproti osobnímu, a to:

• V případě družstevního vlastnictví se při nákupu hradí pouze část z ceny nemovitosti a zbytek je družstvu splácen ve formě „měsíčního nájmu“. Po splacení celkové ceny nemovitosti družstvu, může na žádost člena družstva dojít k převodu nemovitosti do jeho osobního vlastnictví.
• v jednoduchosti převodu členství v družstvu. V případě převodu členství na jinou osobu nevzniká povinnost platit daň z nabytí nemovitých věcí (v určitých případech pouze daň z příjmu z převodu členství v družstvu), převodní smlouva není zakládána do katastru nemovitostí a k převodu není potřeba souhlasu družstva.

S klientem uzavíráme typ smlouvy odpovídající fázi realizace projektu, resp. dané nemovitosti , o kterou má klient zájem.

Může tedy jít o smlouvu o smlouvě budoucí (v případě rozestavěných projektů) nebo o kupní smlouvu (v případě již zkolaudovaných projektů).

GARTAL Vám skrz své osvědčené partnery umožní sjednat to nejlepší financování Vašeho nového bydlení. Zajistíme i kompletaci dokumentů a veškerou komunikaci s bankou, odhadcem a katastrem nemovitostí. Naše dlouhodobá spolupráce s partnery Vám donese ty nejvýhodnější podmínky.

Vlastní úvěr je zajišťován zástavním právem, což je jedna z nejčastějších forem zajištění dluhu. Zástavní právo je zřizováno smlouvou a zapisováno do katastru nemovitostí. V případě, že pohledávka není zaplacena, může věřitel zastavenou věc, tj. danou nemovitost, prodat a z výtěžku prodeje uspokojit svou pohledávku. Zástavní právo není vázáno na osobu, ale na nemovitost, tj. při prodeji nebo převodu nemovitosti přechází na nového vlastníka.

Koupě nemovitosti a úvěr na její pořízení je v případě pořízení za trvání manželství standardně součástí společného jmění manželů („SJM“), tedy patří nerozdílně oběma a oba dva ručí za případný úvěr stejně. Nicméně, je možné notářským zápisem SJM zúžit a danou nemovitost z něj vyjmout, případně dohodnout, že budoucí koupě bude ze SJM vyňata. Je-li daná nemovitost vyjmuta ze SJM a je-li na její koupi poskytnut úvěr, ručí za něj pouze ten z manželů, který ji vlastní.

Jiný způsobem nabytí nemovitosti pouze jedním z manželů je pořízení nemovitosti za prostředky získané kupujícím manželem před uzavřením manželství, případně získané tímto manželem darem nebo dědictví již za trvání manželství.

V případě rozvodu, je-li nemovitost ve SJM, může být postup následující:

1. nemovitost zůstane v tzv. podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů
2. prodej nemovitosti třetí osobě a rozdělení financí získaných z prodeje
3. nemovitost se stane po rozvodu výlučným vlastnictvím jednoho z bývalých manželů a druhý získá adekvátní finanční kompenzaci.

Varianta záleží na dohodě rozvádějících se manželů. V případě, že nedojde k vypořádání společně vlastněné nemovitosti do tří let od rozvodu, nastává ze zákona varianta a.

Je-li předmětná nemovitost zatížena úvěrem, ručí za něj oba rozvádějící se manželé nerozdílně. Variant vypořádání úvěru je opět několik:

1. úvěr převezme jeden z manželů
2. nemovitost bude prodána a ze získaných peněz bude úvěrový dluh umořen a zbytek peněz rozdělen mezi rozvádějící se manžele.

Ano, právo nabývat věci má člověk již od narození. Vlastnit nemovitost tudíž může i nezletilé dítě. Nicméně, možnost uzavírat smlouvy nabývá dítě až zletilostí, tj. dovršením osmnácti, případně šestnácti let. Kupní smlouvu tak musí za nezletilé dítě uzavřít a podepsat jeho zákonní zástupci, jejichž zájmy nejsou v rozporu se zájmy dítěte.

Jiným druhem omezení nakládání s nemovitostí je tzv. věcné břemeno. To zakládá právo jiné osoby než vlastníkovi nemovitosti k určitému druhu užívání dané nemovitosti, např. právo průchodu, průjezdu, čerpání vody atd.

Věcná břemena se váží k určité osobě nebo k určité nemovitosti a jsou zapisována do katastru nemovitosti.

Tak jako většina developerů na českém trhu, i společnost Gartal financuje realizaci svých projektů úvěry od renomovaných bank. Takové uspořádání dává jistotu kupujícím, že výstavba nezávisí na proměnlivé finanční likviditě Gartalu z peněz uhrazených kupujícími, ale má od začátku zajištěnu dostatečnou sumu financí na dokončení celého projektu. Pro kupující jde o nejbezpečnější způsob financování výstavby.

Peníze zaplacené kupujícími jsou drženy na zvláštním účtu, kterým disponuje banka poskytující úvěr a společnost Gartal není oprávněna jimi disponovat. Tyto finanční prostředky tak nejsou zneužívány k jiným účelům než k těm souvisejícím s danou výstavbou/projektem.

Prohlášení vlastníka budovy (§ 1166 občanského zákoníku) je právní úkon, kterým vlastník nemovitosti (obvykle budovy) vymezuje jednotlivé bytové či nebytové jednotky, jejich příslušenství a vybavení a s nimi spojená práva k užívání společných prostor v dané nemovitosti. Prohlášení vlastníka se vkládá do katastru nemovitostí.

GARTAL poskytuje standardní záruční dobu v délce 24 měsíců od převzetí nemovitosti. Jako kupující tím nejste na záruční době kráceni o dobu, po kterou trvá kolaudační řízení. Vybavení bytu je kryto zárukou poskytovanou jejich dodavateli. Kupující k tomu od nás obdrží potřebné dokumenty pro případné uplatnění nároků z této záruky.

Záruční doba společných prostor běží od okamžiku uvedení nemovitosti do provozu.

Při převodu nemovité věci může vzniknout následující daňová povinnost:

• daň z příjmů ve výši 15% v případě prodávajícího fyzické osoby a 21% v případě právnické osoby. Hradí prodávající. I této dani se lze vyhnout, a to tehdy jestliže v dané nemovitosti měl prodávající před prodejem minimálně dva roky bydliště. Druhým případem je situace, kdy prodávající použil utržené peníze na pořízení svého dalšího bydlení. Třetím pak stav, kdy prodávající vlastnil nemovitost alespoň pět let.
• Daň z příjmu se hradí i v případě darování nemovitosti, tj. u bezúplatného převodu, s výjimkou převodu mezi příbuznými, a to od sourozence, strýce, tety, synovce či neteře, manžela či manželky, snachy či zetě nebo tchána či tchyně, a nebo od osoby, s níž obdarovaný žil alespoň jeden rok ve společně hospodařící domácnosti a společně s ní o domácnost pečoval či byl na takovou osobu odkázán výživou.

Pro vklad do katastru nemovitostí je potřeba uhradit správní poplatek 2 000,- Kč. Tento paušální poplatek se účtuje za každou smlouvu, na jejímž základě dochází k převodu, bez ohledu na počet nemovitostí na dané smlouvě. Tento poplatek je u nákupu nemovitosti z našich developerských projektů hrazen námi.

Zásadní je pro úspěšný zápis do katastru písemná smlouva, na jejímž základě došlo k prodeji/převodu nemovitosti v osobním vlastnictví. Pro vlastní zápis je potřeba podat k příslušnému katastrálnímu úřadu (příslušný katastrální úřad, v jehož obvodu je nemovitost, které se smlouva týká) návrh na zápis na předepsaném formuláři (ten je k dispozici na webových stránkách http://cuzk.cz/Zivotni-situace/Formulare/Formulare.aspx). Návrh je oprávněn podat kdokoli z účastníků smlouvy o převodu nemovitosti. Katastrální úřad nemá zákonem stanovenou lhůtu pro vyřízení žádosti, nicméně je dobré počítat s tím, že řízení může trvat měsíc.

Vlastníkem nemovitosti se kupující stává zápisem do katastru nemovitostí, který je proveden zpětně ke dni podání návrhu na vklad do katastru.

Dan z nabytí nemovitostí ve výši 4 % z kupní ceny prodávané nemovitosti byla v roce 2020 zrušená.

Nicméně, jedna-li se o novostavbu, prvotní koupě nemovitosti od developera je od daně z nabytí nemovitosti osvobozena.

Každý vlastník nemovitosti (ať už bytu, domu nebo pozemku) zapsaný k 1. lednu daného roku jako vlastník v katastru nemovitostí je povinen do konce ledna daného roku podat přiznání k dani z nemovitých věcí a do konce května daného roku jej zaplatit.

Výpočet vlastní daně z nemovitých věcí se odvíjí od typu nemovitosti, účelu nemovitosti, její výměry a koeficientu dle velikosti či typu obce, v níž se nemovitost nachází.

V bytových domech, v nichž je alespoň pět bytových jednotek a alespoň tři jsou ve vlastnictví různých osob (fyzických či právnických), je nutno dle ustanovení Nového Občanského zákoníku (§ 1194 a násl. NOZ) vytvořit společenství vlastníků jednotek („SVJ“, často lidově nazýváno jako družstvo, které nicméně nemá nic společného s družstevním vlastnictvím nemovitosti). SVJ lze založit i dobrovolně v domech, které nesplňují výše uvedenou zákonnou podmínku pro vznik.

SVJ vzniká zápisem do veřejného rejstříku spravovaného příslušnými soudy, členství vlastníka bytové jednotky je povinné a je vázané na osobní vlastnictví příslušné bytové jednotky, tj. vzniká při nabytí vlastnictví jednotky a zaniká při zcizení jednotky.

SVJ je právnickou osobou, která je omezena jednat pouze v oblasti správy domu.

Pro založení SVJ je potřeba nejprve sepsat stanovy SVJ (odpovídající ustanovením NOZ), svolat zakladatelskou schůzi a připravené stanovy jednohlasně schválit. Ty jsou pak zapsány formou notářského zápisu a přiloženy k zápisu do veřejného rejstříku. Vlastní vznik SVJ je ke dni zápisu do rejstříku. Notářský zápis je vyžadován i při každé změně stanov.

Existující SVJ v domě zajišťuje správu domu a řešení otázek týkajících se společných prostor a věcí bude pokračovat kontinuálně, a to i při převodech vlastnictví k jednotlivým jednotkám.

Ateliéry jsou kategorie jednotek, které mají všechny náležitosti bytu, tj. sociální příslušenství, kuchyňský kout, ale z hygienických důvodů (hlukové limity, míra osvětlení)  mohou být zkolaudovány pouze jako jiné nebytové prostory, v tomto případě jako Ateliéry. Nelze však zde sjednat trvalé bydliště, avšak je možné je pronajímat. Nicméně je vhodné smlouvu formulovat jako smlouvu o nájmu nebytové jednotky. V případě, že kupující ateliéru je plátcem DPH, má možnost za předpokladu využití ateliéru k ekonomické činnosti, zažádat o vrácení DPH a získat tak zpět pětinu ceny nemovitosti.

Ubytovací jednotky spadají také do kategorie nebytových prostorů, které splňují veškeré požadavky na bydlení, avšak v některých případech v nich lze mít hlášen trvalý pobyt.