Když se stavba zazelená, lahodí to oku a prospívá klimatu
Zeleň je příjemná na pohled, zadržuje vodu a zajišťuje příjemnější klima. Developeři s ní proto pracují stále kreativnějším způsobem nejen v případě, kdy staví rezidenční areály či celé čtvrti, ale i při výstavbě jednotlivých domů.
Na Kubáňském náměstí vznikají byty výjimečného střihu
Fasáda obložená pískovcovým kamenem, reprezentativní mramorové schodiště, stropy vysoké bezmála pět metrů. Někdejší společenský dům a hotel Mars na Kubánském náměstí v pražských Vršovicích je představitelem moderní architektury šedesátých let 20. století.
Roste podíl malých dispozic a průměrná plocha bytů přes kolísání míří dolů
Byty rychle zdražují. Od počátku roku 2016 do poloviny roku 2021 se průměrná nabídková cena novostavby v Praze zvedla podle Deloitte develop indexu o 85 procent na téměř 140 tisíc korun za metr čtvereční. Logickou reakcí je zmenšování plochy bytů.
Stovky lůžek pro ukrajinské uprchlíky
Developerská a investiční skupina GARTAL rozšiřuje svou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, kteří potřebují v Česku ubytovat. V prostorách bývalého hotelu Mars na Kubánském náměstí v Praze nabídne zdarma ubytování pro 200 žen a dětí, a to včetně stravy.
Byty v Praze za poslední roky podražily o desítky procent. Někdo tomu říká realitní bublina, Ing. Rostislav Petchenko tento stav nazývá bytovou krizí.
Poptávka bytů v Praze výrazně převyšuje nabídku a ceny letí vzhůru. Důvod byl mnohokrát pojmenován: povolování nových staveb je tak zdlouhavé, že od žádosti o první razítko po kopnutí do země uplyne klidně deset let. Tuto krizi nedokážeme vyřešit bez nového stavebního zákona. Příslušný návrh leží ve sněmovně a jeho projednávání nelze označit jinak než jako chaos. Výmluvné je to, že už vznikly de facto tři různé verze.
Jako developer, který na tuzemském trhu působí řadu let, vidím v zásadě čtyři hlavní problémy a příčiny současného neutěšeného stavu. Za prvé, povolování stavby se řeší na příliš mnoha místech. Dotčených orgánů jsou desítky a stavitel musí u každého žadonit o souhlas či vyjádření. Tyto orgány pak často čekají jeden na druhý a nebere to konce. Za druhé, úřady nedodržují stanovené lhůty, každý se ohání svým výkladem, a co má být hotovo do 30 dní, trvá tři měsíce. Za třetí, do povolovacího procesu má přístup nesmyslně široký okruh účastníků – všech možných sousedů, zájmových uskupení a dalších. Stavební úřad je schopen do řízení zahrnout podle svého uvážení i nepřímé sousedy, kteří jsou od stavby vzdáleni třeba 100 metrů. Za čtvrté, stěžovatelé a odpůrci výstavby mají k dispozici téměř nekonečnou plejádu opravných prostředků, jako jsou námitky, odvolání, žaloby, dovolání. Z různých stavebních řízení je přitom zřejmé, že mnohdy nejde o projev vůle chránit své oprávněné zájmy, ale spíše o vydírání, které má developera přimět k nějakému protiplnění.
Řešením je tedy řízení co nejvíce centralizovat, například pod jeden stavební úřad, který další dotčené orgány osloví sám, omezit pravomoci třetích stran, nastavit rozumný mechanismus opravných prostředků a trvat na dodržování stanovených lhůt. V této souvislosti se hodně skloňoval návrh takzvané fikce souhlasu – když se úřad ve stanovené lhůtě nevyjádří, znamená to, že souhlasí. Musím říct, že mi to nepřijde jako rozumné řešení, určitě ne v případě samotného stavebního úřadu. Přeci jen, zemi máme jen jednu a asi nikdo nechceme, aby ji hyzdily stavební paskvily jen proto, že se nějaký úředník „zapomněl“ vyjádřit.
Favourites