Pětihvězdičkové zaměstnání ve skupině GARTAL
„Stabilní perspektivní firma, kde je prostor pro osobní rozvoj a uplatnění zkušeností. Skvělý tým a skvělé zázemí. Férová komunikace. Žádné škatulkování, každý má možnost být slyšen,“ shrnuje přednosti skupiny GARTAL její HR ředitelka Mgr. Ina Susha.
Bydlení v přírodě, a navíc za hubičku? Tuchoměřické zahrady jsou ideálem pro rodiny
Na západě Prahy, v obci Tuchoměřice, roste v údolí Únětického potoka nový developerský projekt. O byty projevují zájem převážně rodiny s dětmi. Kromě výhodné ceny přitom oceňují i samotnou lokalitu, kde naleznou přírodu i místo pro bezpečný domov.
Menší byt je větší byznys, ale i početné rodiny chtějí žít ve svém
Byty jsou dlouhodobě považovány za dobrou investici, ale v době pandemie koronaviru to zjevně platí více než dřív. Podíl investorů v Česku se zvyšuje, a naopak mírně klesá procento těch, kteří si nový byt kupují, aby v něm sami žili.
V jedinečné lokalitě na Smíchově vyroste dům pojící eleganci s pohodlím
Krásný dům u lesa není jen nemovitost, je to stav mysli. Taková parafráze citátu anglického spisovatele Douglase Adamse se nabízí při pohledu na vizualizace bytového domu, který v zákrutu ulice U Blaženky postaví developerská společnost Gartal.
Byty v Praze za poslední roky podražily o desítky procent. Někdo tomu říká realitní bublina, Ing. Rostislav Petchenko tento stav nazývá bytovou krizí.
Poptávka bytů v Praze výrazně převyšuje nabídku a ceny letí vzhůru. Důvod byl mnohokrát pojmenován: povolování nových staveb je tak zdlouhavé, že od žádosti o první razítko po kopnutí do země uplyne klidně deset let. Tuto krizi nedokážeme vyřešit bez nového stavebního zákona. Příslušný návrh leží ve sněmovně a jeho projednávání nelze označit jinak než jako chaos. Výmluvné je to, že už vznikly de facto tři různé verze.
Jako developer, který na tuzemském trhu působí řadu let, vidím v zásadě čtyři hlavní problémy a příčiny současného neutěšeného stavu. Za prvé, povolování stavby se řeší na příliš mnoha místech. Dotčených orgánů jsou desítky a stavitel musí u každého žadonit o souhlas či vyjádření. Tyto orgány pak často čekají jeden na druhý a nebere to konce. Za druhé, úřady nedodržují stanovené lhůty, každý se ohání svým výkladem, a co má být hotovo do 30 dní, trvá tři měsíce. Za třetí, do povolovacího procesu má přístup nesmyslně široký okruh účastníků – všech možných sousedů, zájmových uskupení a dalších. Stavební úřad je schopen do řízení zahrnout podle svého uvážení i nepřímé sousedy, kteří jsou od stavby vzdáleni třeba 100 metrů. Za čtvrté, stěžovatelé a odpůrci výstavby mají k dispozici téměř nekonečnou plejádu opravných prostředků, jako jsou námitky, odvolání, žaloby, dovolání. Z různých stavebních řízení je přitom zřejmé, že mnohdy nejde o projev vůle chránit své oprávněné zájmy, ale spíše o vydírání, které má developera přimět k nějakému protiplnění.
Řešením je tedy řízení co nejvíce centralizovat, například pod jeden stavební úřad, který další dotčené orgány osloví sám, omezit pravomoci třetích stran, nastavit rozumný mechanismus opravných prostředků a trvat na dodržování stanovených lhůt. V této souvislosti se hodně skloňoval návrh takzvané fikce souhlasu – když se úřad ve stanovené lhůtě nevyjádří, znamená to, že souhlasí. Musím říct, že mi to nepřijde jako rozumné řešení, určitě ne v případě samotného stavebního úřadu. Přeci jen, zemi máme jen jednu a asi nikdo nechceme, aby ji hyzdily stavební paskvily jen proto, že se nějaký úředník „zapomněl“ vyjádřit.
Favourites