Nejdražší nové byty se za pandemie prodaly na Vyšehradě, pražský TOP 10 uzavíral Karlín

Nejdražší nové byty se za pandemie prodaly na Vyšehradě, pražský TOP 10 uzavíral Karlín

Bezmála 160 tisíc korun za metr čtvereční byla za období pandemie průměrná nabídková cena prodaného nového bytu na pražském Vyšehradě. Druhé Staré Město už bylo o poznání levnější s cenovkou 20 tisíc korun nižší.

Následovaly Střešovice, Radlice, Krč, Nové Město, Vinohrady, Podolí a Braník. Desítku lokalit s nejdražšími novostavbami v české metropoli uzavíral Karlín s částkou 129 tisíc korun za metr čtvereční. Vyplývá to z dat analytické společnosti Realtify za dobu od poloviny loňského března do poloviny letošního června. Jde přitom o nabídkové ceny bytů, které přestaly být inzerovány neboli našly svého kupce.

„V Praze se nyní ročně postaví zhruba pět tisíc bytů. Analýza Realtify trh dělí velmi podrobně na zhruba 100 lokalit. Na jednu připadá průměrně 50 bytů, což je poměrně malý vzorek. Zásadní vliv pak má, jaký konkrétní projekt v daném místě přichází do prodeje,“ říká spoluzakladatel a šéf developerské skupiny GARTAL, Ing. Rostislav Petchenko. K dražším se pak mohou zařadit i místa třeba dál od centra prostě proto, že tam některý developer nabídl bydlení vyšší cenové kategorie. „To je případ třeba Braníka nebo Radlic. Ale ani jedna z těchto lokalit obecně není levná. V Braníku je blízko do žádaného Podolí, v Radlicích mimo hlavní třídu jsou ceny také spíše vyšší, mimo jiné proto, že se tam staví komornější projekty,“ dodává Petchenko.

Záplava peněz

Souhrnná čísla za celou Prahu pak ukazují, že prodané nové byty za sledovaný rok a čtvrt trvání koronavirové krize byly v průměru nabízeny za 108 tisíc korun za metr čtvereční. Na přelomu května a června byla cenová hladina oproti loňskému jaru vyšší o necelých pět procent. Důvodem nárůstu cen je především neutuchající poptávka po vlastním bydlení, kterou povzbuzují rekordně levné hypotéky. Průměrná úroková sazba z těchto úvěrů podle Fincentrum Hypoindexu v závěru loňského roku klesla až pod dvě procenta a pohybovala se tam i v dosavadním průběhu letoška. Objem poskytnutých hypoték se tak jen za první čtvrtletí 2021 vyšplhal na téměř 100 miliard korun, tedy na sumu, kterou si lidé v uplynulé dekádě vypůjčili obvykle za více než polovinu roku.

V období levných peněz a nízkých výnosů z bezpečných druhů investic se navíc byty staly žádaným způsobem uložení a zhodnocení volných financí. „Určitě evidujeme vyšší poptávku ze strany investorů, jejich podíl vzrostl. V našem případě činí zhruba 50 procent, ale někteří konkurenti zmiňovali i 70 až 80 procent,“ říká Rostislav Petchenko.

Láce mizí i z periferie

Na trhu je zkrátka hodně peněz a málo bytů, ani zchlazení ekonomiky koronavirovou pandemií na tom nic nezměnilo. Výsledkem je, že z bezmála stovky pražských lokalit, které společnost Realtify sledovala, vykázala v čase pandemie průměrnou nabídkovou cenu pod sto tisíc korun za metr prodané novostavby jen zhruba třetina. Kdo chtěl bydlet za částku maximálně kolem 80 tisíc za metr, musel hledat na periferii, v místech, jako jsou Újezd nad Lesy, Šeberov, Satalice, Vinoř či Pitkovice. Ty tvořily chvost cenového žebříčku. Ale třeba Horní Počernice, Čakovice, Radotín nebo Řeporyje už se pohybovaly na úrovni kolem 90 tisíc korun za metr čtvereční. Celkově však ani okraj města nebyl zárukou levnějšího bydlení. Mezi „lepší čtvrti“ se z pohledu ceny za dobu pandemie řadily například Řepy s průměrnou cenovkou 127 tisíc korun za metr novostavby nebo Třebonice s částkou 124,5 tisíce.

„Zdražovat už začínají kvůli nedostatku na trhu a vysoké poptávce i okrajové části města,“ říká k tomu šéf developerské skupiny GARTAL, Ing. Rostislav Petchenko. Vliv podle něj může mít i to, že na periferiích, které mají mnohdy už vesnický ráz, se objevují menší projekty. Jejich cena za metr čtvereční bývá vždy vyšší. „Žádaným parametrem nového bydlení se také stává zeleň, která zlepšuje vnímání lokalit na okraji metropole. Celkově se posouvá vnímání zákazníků, což umožňuje nastavit vyšší ceny i mimo širší centrum,“ dodává Petchenko.

Důležité je podle něj v této souvislosti také zmínit, jak developeři přistupují k cenotvorbě. Když v daném území nejsou vhodné referenční projekty, tak buď trh testují o něco nižší cenou, kterou v případě zájmu vzápětí zvednou, nebo rovnou zkusí nastavit laťku vysoko a čekají, zda ji poptávka dotáhne. „Developeři jsou také jen lidé, kteří musí ten ceník vymyslet. I to může dělat na cenové mapě překvapivé výkyvy,“ říká Petchenko.

Prohlédněte si nemovitosti u metra


Unfortunately, we do not currently have units available in this category, but you can subscribe to the newsletter.